HOUSLE.cz | VIOLIN.cz | GEIGE.cz – web pro smyčcové hudební nástroje

Brněnští houslaři

Napsal Vilém Kužel

Brněnští houslaři

 

Prvními houslaři, o nichž je známo,že působili v Brně v druhé polovině 17. století, byli Johan Georg Kleinhans (1661 - 1716) a Adam Christian Madrian (1673 - 1739). Odkud přišli a kde se vyučili, není známo.

 

Prvním houslařem v Brně, o němž máme podrobnější zprávy a zachovaly se i nástroje, byl Jan Benedikt Wasner. Narodil se roku 1690 v Tyrolích a zemřel roku 1759 v Pasově. Do Brna přišel v roce 1710, kde působil do roku 1737, kdy odešel do Pasova.

 

U Wasnera se vyučil v letech 1718 - 1722 Jakob Schneyd, narozen roku 1703 v Brně, kde také roku 1758 zemřel. Samostatně pracoval od roku 1725 na Peroutkově ulici č. 3 a vyučil Johana Bischowského. Tento se osamostatnil v roce 1740 na Schwertplatz 7 a v roce 1762 odešel z Brna. Dalším žákem Wasnera byl Johan Hentschl. Narodil se roku 1709 v Hrozové ve Slezsku a vyučil se v letech 1722 - 1727. Po vyučení odešel do Vídně, kde pracoval do roku 1738, kdy se vrátil do Brna a osamostatnil se. V roce 1740 se oženil s dcerou houslaře Madriana.

 

Johan Hentschl byl první houslař v Brně, který stavěl nástroje podle italských vzorů, nízko klenuté. Jestliže se uvádí v pražské škole jako první houslař stavějící nástroje podle italských vzorů Kaspar Strnad, byl s největší pravděpodobností Johan Hentschl prvním houslařem v českých zemích, který začal stavět nízko klenuté nástroje. Johan Hentschl zemřel v Brně v roce 1782. (Strnad samostatně pracuje od roku 1787).

 

V roce 1762 přišel do Brna z Markneukirchenu Franz Anton Wild. Tento vyučil své dva syny - Ignáce Andrease a Johana Georga. Tito Wildové působili v Brně do roku 1840. Přesto, že všichni ostatní houslaři po Hentschlovi už zůstali u nízkého klenutí, Wildové stavěli své nástroje stále poměrně vysoko klenuté.

 

Krátkou dobu působili v Brně F. J. Kratschmann (1833 - 1844) a jeho syn Johan Kratschmann (1850 - 1868 a 1869 - 1870). Nástroje F. J. Kratschmanna připomínají bratislavského Leeba.

 

Nejslavnější z brněnských houslařů jsou bezpochyby Wutzelhoferové. Sebastian I. se narodil v roce 1730 v Bavorsku a do Brna přišel v roce 1756. S ním přišel do Brna jeho syn Sebastian II., kterému byly v té době asi 3 roky. Sebastian I. zemřel velmi záhy a jeho syn Sebastian II. se vyučil u Johana Hentschla. Po vyučení pracoval až do roku 1780 ve Vídni. V roce 1780 se vrátil do Brna k Hentschlovi, kde po jeho smrti převzal dílnu na Mečové 6. V roce 1786 se oženil a roku 1789 se narodil syn Bernard Johan Wutzelhofer. Sebastian II. stavěl nízko klenuté nástroje, úzký model a používal velmi kvalitní olejový lak.

 

Na přelomu století vyučil svého syna Bernarda. Tento pracoval do roku 1812 u Ignáce Andrease Wilda. Od roku 1812 již pracuje samostatně. Na nástrojích z roku 1812 - 1822 je patrný vliv I. A. Wilda. Od roku 1822 staví nástroje podle modelu Stradivariho “Allongé”, avšak v této době Bernard Wutzelhofer hodně experimentoval. Stavěl nástroje podle Chanota a často zhotovil u těchto nástrojů hlavičky se šnekem otočeným dozadu.

 

Od roku 1823 stavěl nástroje opět podle modelu Stradivariho “Allongé”, ale okraje jsou dosti silné, kulaté a v některých nástrojích chybí i výplně rožků. Jinak jsou tyto nástroje velmi pečlivě propracované. (Výložka, klenutí, hlavička). Tyto nástroje opatřoval vignetou: “Musik Instrumenten und Seiten Niederlage des Bernard Wutzelhofer in der hintern Rathausgasse Nro 358 in Brunn.”

 

V roce 1841 měl v Brně koncert houslový virtuos Heinrich Wilhelm Ernst, který hrál na housle Stradivariho z roku 1709. Bernard Wutzelhofer měl možnost se s tímto nástrojem dokonale seznámit a od té doby staví své nástroje podle tohoto vzoru. Z té doby pocházejí jeho nejkrásnější nástroje. Bernard Wutzelhofer zemřel v Brně v roce 1861.(?)

 

Po jeho smrti převzal dílnu na Mečové ulici Jakob Kliment. Narodil se v roce 1810 v Třebíči a zemřel v roce 1897 v Brně. Vyučil se u Heinricha Arlowa (žák Savickiho), který přišel do Brna z Vídně v roce 1810 a působil zde do roku 1865. Jeho práce byla velmi pečlivá a stejné pečlivosti se u něj naučil i Jakob Kliment. Klimentové působili v Brně čtyři. Všichni pocházeli z jednoho rodu z Třebíče. Nejlepší z nich byl Jakob. Stavěl nízko klenuté nástroje, používal velmi kvalitní lak žlutý, hnědý až hnědočervený. Hodně experimentoval. Stavěl tzv. stolní housle, něco mezi citerou a houslemi. Postavil také několik violoncell bez effů, s oválnými otvory ve středních lubech. Do těchto nástrojů dával vignety: “Dle systému Brandt zhotovil Jakob Kliment.” Velmi často zdobil nástroje bohatým vykládáním. Muzeum v Brně má jeho violoncello, na kterém vytvořil bohaté ornamenty i na horní desce.

 

Jakob Kliment vyučil svého mladšího bratra Johana Klimenta I. Po smrti Jakoba Klimenta převzal jeho dílnu na Mečové ulici 6 Ignác Beer, který přišel do Brna z Jihlavy. Byl vyučený houslař, věnoval se však více výrobě strun. Přišel do Brna v roce 1897 a zemřel v roce 1903.

 

U vdovy po Beerovi nastoupil Karel Goll I., aby jí vedl dílnu. V roce 1905 se s ní oženil a v roce 1906 se narodil Karel Goll II. Tento se vyučil u otce, potom pracoval nějaký čas ve Švýcarsku u Zusta a vrátil se opět do Brna k otci, kde oba působili až do roku 1945. V tomto roce Karel Goll I. zemřel a Karel Goll II. odešel do Vídně. Karel Goll I. byl z poválečné generace (po r. 1914) brněnských houslařů jediným, který se vyučil ve Vídni u Wincence Pathana. Jinak všichni brněnští houslaři této generace vyšli z dílny fy. Lídl.

 

Zakladatel této firmy Josef Lídl sehrál důležitou roli ve vývoji houslařství v Brně. Přesto, že sám nebyl vyučen v oboru hudebních nástrojů, otevřel si obchod s hudebními nástroji. Postupem času zaměstnal několik odborníků na dechové nástroje a zavedl jejich výrobu. Při tom zavedl také houslařskou dílnu, do které získal ty nejlepší houslaře ze Schönbachu, jako byli Josef Werner, Andreas Klier, Josef Lankl a Karel Sandner. V této dílně se vyučili téměř všichni brněnští houslaři po 1. světové válce. Byli to: Jan Podešva, Josef Kreutzer, Antonín Galla, František Zyka, František Halouzka a Bohumil Buček. Mnozí z nich, než se osamostatnili v Brně, pracovali ve Švýcarsku, Německu, ve Vídni nebo v Praze.

 

Nejpilnějším z těchto brněnských houslařů byl bezesporu Antonín Galla, který za 46 let své činnosti zhotovil přes 2 000 opusů. I když je známo, že snad polovinu nástrojů zhotovil z polotovarů (tzv. Krotschových krabic), je to úctyhodné množství opusů. Zvláště uvědomíme-li si, že stavěl nejen housle, ale i hodně violoncell a také kontrabasy. Rychlejší v práci byl už snad jen Andreas Klier, za jehož vedení se Antonín Galla vyučil u fy. Lídl.

 

Nejúspěšnějším houslařem v Brně byl Vilém Kužel senior, který získal v roce 1966 v mezinárodní soutěži kvartet (dvoje housle, viola, cello) v Belgickém Liége zlatou medaili za nejlepší práci. Také v Poznani v roce 1967 získal zlatou medaili za nejlepší tón. Vilém Kužel senior zemřel 14. dubna 2007.