IV. Mezinárodní houslařský festival Věnceslava Metelky

Napsal Dalibor Bzirský

 

Náchodská houslařská soutěž píše dějiny.

Již počtvrté od roku 1997 se sešli houslaři v Náchodě na IV. Mezinárodním houslařském festivalu Věnceslava Metelky s houslařskými soutěžemi.

Festival nese jméno zakladatele Krkonošské houslařské školy Věnceslava Metelky, který se konstrukci hudebních nástrojů učil právě v Náchodě kolem roku 1829. Jeho následovníci dnes patří mezi špičku světového houslařského umění.

Festival letos probíhal od 24. do 28.4. tradičně v překrásném secesním objektu Hotelu Beránek a Městského divadla Dr. Čížka. Soutěžit přijelo 13 odvážných z České republiky, Polska, Ukrajiny, Španělska a Švédska. Byli jsme bohužel ochuzeni o tradiční účast Italů, kteří v době konání soutěže pořádali národní houslařskou výstavu v italské Veroně.


Houslařská soutěž je hlavní náplní festivalu a stává se světovou raritou díky řezbě houslové hlavice na místě během jediného dne. Organizátoři soutěže jdou ve čtvrtém ročníku ještě dále. Přijali za svou revoluční myšlenku mistra houslaře Jana Špidlena. Tentokrát se totiž samotní soutěžící aktivně účastní bodování společně s odbornou porotou a tím přebírají plnou zodpovědnost za výsledky soutěže.

Členy mezinárodní poroty byli Jan Špidlen, český houslař světové pověsti, absolutní vítěz cremonské soutěže a mnoha dalších a také člen mnoha mezinárodních porot, Marcus Klimke z Francie, vítěz snad všech světových soutěží, jehož práce je precizní, překrásná a pro všechny inspirující. Třetím členem je Christophe Landon z USA. Je mimořádným houslařem především v oboru kopií vzácných nástrojů, ale také světově uznávaným znalcem a sběratelem. Jeho poněkud jiný názor na stavbu houslí je nezbytný pro doplnění mozaiky odbornosti a vědomostí poroty. Mistr Landon přicestoval do Náchoda přímo z Pekingu a přivezl s sebou skvosty mezi houslemi. Antonio Stradivari 1718, G. B. Guadagnini Parma 1740 a další velká jména jako Pressenda, Balestrieri, a tím výčet není u konce.

Rád bych shrnul, co se doposud na festivalu událo:

V úterý 24. 4. večer jsme se ve zdraví všichni sešli. Někteří přijeli poprvé, jiní nevynechali jediný ročník ze tří předešlých. Prakticky okamžitě se rozvinula živá diskuze a přátelská uvolněná atmosféra zavládla od prvních okamžiků.

Soutěžní pole vypadá takto:

Jaromír Bažant Španělsko, Pavel Hušek ČR, Jaroslav Kohout ČR, Krzystof Krupa PL, Piotr Kulcenty PL, Stefan Lindholm Švédsko, Jan Richter ČR, Michal Rózak PL, Libor Sedláček ČR, Oleg Semenugha Ukrajina, Jacek Siwica PL, Tadeusz Slodyczka PL, Lukáš Strnadel Španělsko.

Všichni už se nemohli dočkat, až ve středu ráno 25. 4. zasednou za stoly a pustí se do řezby šneka. Tuto náročnou, ale nádhernou a vzrušující disciplinu si tentokrát nenechali ujít ani porotci! Zasedli společně se soutěžícími a všichni si naplno užívali společně stráveného času.

Houslaři volně diskutovali, porovnávali a radili si, a tak se soutěžní klání změnilo na jakýsi workshop a návštěvníci, pokud by se nepodívali na cedulky , by nepoznali, kdo soutěží a kdo je v porotě. Bylo nesmírně zajímavé moci se tentokrát seznámit i se způsobem práce porotců. Tím se soutěžící obohatí mnohem více než jen pouhým teoretickým výkladem.

Porotci sice řezali mimo soutěž, ale hlavice jsou součástí výstavy. Dokonce přijel i vítěz minulého ročníku František Kůs a pracoval společně s ostatními a přispěl i cennými radami.

Návštěvníci proudili sálem během celého dne i večera a obdivovali nejen řezbářské umění houslařů, ale i soutěžní a vzácné italské nástroje. Jedna celá vitrína je však věnována Věnceslavu Metelkovi a jeho nejbližší rodině. V expozici je k vidění i nářadí z Metelkovy dílny. Letošní ročník se zkusíme více zaměřit na tohoto nám velmi milého a osobitého mistra.

Aby mohli diváci prožít soutěž intenzivněji, připravili jsme pro ně hlasovací lístky a oni sami se ocitli v roli porotců. Ohodnotili, i když pouze intuitivně, soutěžní nástroje. Dozvěděli jsme se , jak nástroje dokáží oslovit laiky, kteří se nechají spíše ovlivnit prvním dojmem, energií, kterou nástroj vyzařuje. Myslím, že porovnat tyto výsledky s hodnocením odborníků bude velmi zajímavé. Návštěvníky udělené body zpracujeme a jeden ze soutěžících obdrží Cenu publika.

Ve 23 00 hod. řezba šneka skončila. Někdo pracoval do poslední chvíle a využíval možnost prohlédnout si hotové práce kolegů, kteří už dávno skončili a věnovali se již předběžně prohlídce soutěžních nástrojů. Ještě se nadýchnout čerstvého nočního vzduchu, možná jedno pivo na dobrou noc a ráno už se všichni uvidíme při společném hodnocení houslí a vyřezaných šneků.


Ve čtvrtek 26. 4. nastal den D. Společné hodnocení. Je to skutečně historický, přelomový okamžik v dějinách houslařských soutěží. Zhruba hodinu jsme věnovali úvodu do problematiky posuzování nástrojů, důraz byl kladen také na fair play a zdůraznikl se skutečný význam soutěžení: profesionální a osobní růst, společné prožívání, poznání sebe sama, respekt k práci a názorům kolegů. To jsou atributy, které ctí všichni, kdo přijeli.

Práci porotců se ujali všichni s maximální odpovědností a využili celého dne, aby skutečně poctivě a zodpovědně posoudili práci svých kolegů. Svou vlastní práci nehodnotili. Pociťovali jsme spíše než konkurenci přání, aby vše dobře dopadlo a atmosféra zodpovědnosti za udělené body byla evidentní.

Kolem páté hodiny odpolední bylo hotovo a body se ukládali do počítače. Čas do večera, který byl ve znamení jam session v nedaleké hospodě jsme využili k přednášce Christopha Landona. Všichni známe něco o italské houslařině 17. a 18. století, ale informace, které nám zprostředkoval během dvou hodin tento znalec, byly jednoduše fantastické. Čerpal totiž především z vlastních badatelských zkušeností a ze studia materiálů běžně nedostupných i z informací ryze interních od kolegů, kteří se zabývají restaurováním a vědeckým studiem vzácných nástrojů. Znovu jsem ocenili výhodu přítomnosti raritních italských instrumentů. Bez problémů jsme je mohli brát do rukou a hrát na ně.

Než jsme si v příjemném prostředí hospody poprvé připili na společné setkání , měli jsme již k dispozici první výsledky bodování. Známe tedy vítěze v řezbě houslové hlavice a vítěze zlaté medaile za práci, která sestává ze součtu bodů za houslovou hlavici a bodů za uměleckořemeslné zpracování nového nástroje. Zde tedy průběžné výsledky:

Řezba houslové hlavice

 

Rózak Michal 547 bodů
Krupa Krzystof 521
Slodyczka Tadeusz 482
Hušek Pavel 472
Semenugha Oleg 463
Richter Jan 417
Lindholm Stefan 401
Strnadel Lukáš 389
Kohot Jaroslav 382
Sedláček Libor 316
Klucenty Piotr 259
Siwica Jacek 246
Bažant Jaromír 211

 

Pouze práce na novém nástroji

 

Krupa Krzystof 1606
Rózak Michal 1512
Hušek Pavel 1304
Slodyczka Tadeusz 1299
Richter Jan 1159
Kulcenty piotr 1152
Strnadel Lukáš 1145
Semenugha Oleg 1133
Kohout Jaroslav 1112
Lindholm Stefan 1066
Siwica Jacek 1049
Bažant Jaromír 902
Sedláček Libor 856

 

Pořadí celkově za práci ( součet šneka a práce na novém nástroji):

 

Krupa Krzystof 2127
Rózak Michal 2059
Slodyczka Tadeusz 1781
Hušek Pavel 1776
Semenugha Oleg 1596
Richter Jan 1572
Strnadel Lukáš 1534
Kohout Jaroslav 1494
Lindholm Stefan 1467
Kulcenty Piotr 1411
Siwica Jacek 1295
Sedláček Libor 1172
Bažant Jaromír 1113

 


 

Pátek 27. 4. začal poklidně. Dopoledne houslaři odpočívali, někteří podnikli krátký výlet po okolí. Mezi tím probíhly přípravy na přednášku mistra houslaře Tomáše Pilaře o Krkonošské houslařské škole. O přednášku byl nečekaný zájem a nestačili jsme přidávat židle. Pro hosty, kteří nemluví česky, tlumočil simultánně doc. S. Bohadlo. Přednáška Mistra Pilaře přešla plynule v povídání Mistra Jana Špidlena o houslařích Pražské houslařské školy, od dob Evžena Vitáčka, který symbolicky obě školy propojil, až po současnost. Otázky padaly především ze strany zahraničních hostů, kteří půvab a důležitost Metelkových nástrojů a českých nástrojů vůbec pro sebe objevili poprvé.

Opět jsme využili přítomnost Christopha Landona, který ochotně a spatra pohovořil tentokrát o detailech a nepřesnostech v konstrukci italských nástrojů a jak a proč tyto odchylky vznikaly. Opět měl u sebe pohotově dokumentaci a samozřejmě “ živé “ housle .

Poté již nastal čas připravit vše na první kolo tónové soutěže. Přesunuli jsem se do nádherného secesního sálu Městského divadla. Nástroje byly tentokrát označeny pouze čísly, neboť tónové kolo soutěže je anonymní. O tónovou zkoušku projevila zájem i veřejnost a poslouchat přišlo i smyčcové oddělení ZUŠ v Náchodě.

Housle byly přehrávány sólo bez doprovodu klavíru a za plentou, aby houslaře nic nerušilo a mohli se svěřit pouze svému sluchu. Přehrávání se ujal primárius smyčcového kvarteta Epoque quartet David Pokorný. Nástroje byly přehrány dvakrát za sebou. V prvním, zahřívacím kolečku pouze stupnice a v druhém zazněly na každé housle tři krátké úseky. Znovu stupnice, úryvek ze svity č.1 g moll Bacha a část z recitativu a scherza capricia Fritze Kreislera. Houslaři tak mohli posoudit sílu, barvu, dynamické možnosti nástroje a také odolnost a ozev každého jednotlivého tónu v arpeggiích.

Srovnávacím nástrojem byl nástroj Antonia Stradivariho z roku 1718. Jeho tón byl plný barev, harmonických složek a E struna jiskřivá, ale přitom také velice barevná. Soutěžní nástroje se od něj dost lišily. Je jasné, že 300 let se jen tak dohnat nedá. Tím ale není řečeno, že soutěžní nástroje hrály špatně. Právě naopak. Kvalita byla až překvapivě vysoká a mezi jednotlivými nástroji byl jen malý rozdíl. Rozhodování bylo tedy velice obtížné a po skončení se ještě dlouho povídalo a porovnávaly bodovací protokoly. K hodnocení se přidalo i publikum. Tyto body budou spolurozhodovat o Ceně publika.

Téměř okamžitě po skončení prvního kola tónové soutěže se na podium usadili členové Epoque Quaret aby si krátce zazkoušeli a večer se začal ladit do slavnostního.

Zatímco první hosté večerního koncertu vcházeli do Přednáškového sálu, aby si prohlédli plody úsilí houslařů a potěšili se krásou starých nástrojů, v improvizovaném výpočetním středisku se zpracovávaly body, abychom po skončení koncertu znali výsledky.

Vystoupení Epoque Quaret dalo nám všem na chvíli zapomenout na soutěžení a zbavilo nás únavy. Na začátku jsme krátce přivítali vzácné hosty z řad zastupitelstva města a partnery festivalu a pak už jsme se nechali unášet energií hudby Davida Balakrishnana, Olivera Nelsona, Chick Corei, Petra Wajsara, Danny Seidenberga a Jana Kučery jehož skladba Zrození zazněla ve světové premieře . Přídavek byl proveden na vzácné nástroje A. Stradivariho a G. B.Guadagniniho. Interpreti zvolili klidnější skladbu, aby se náhodou nástrojům nic nestalo. Ale i kdyby, v publiku byli přeci houslaři…

Nekončící potlesk odměnil Epoque Quartet. Dojmů z uplynulého dne bylo mnoho, a tak jsme je sdíleli ještě při neformálním posezením. Porota rozhodla, že stojí zato uspořádat seminář ještě podrobnější k problematice vnímání kvality a estetiky nástrojů. V několika málo případech se totiž výsledky hodnocení poroty a soutěžících velmi lišily.


sobotu 28 .8. začal seminář. Měl trvat hodinu, ale ta zdaleka nestačila a museli jsme posunout začátek druhého tónového kola skoro o další hodinu. Filozofie náchodské soutěže tedy přináší očekávaná ovoce a houslaři se prakticky neustále vzdělávají a jsou čím dál aktivnější v pokládání otázek.Druhé kolo tónové soutěže značně zamíchalo pořadím v tónu po kole prvním. Dokonce vedoucí nástroj z prvního kola klesl při komorní hře až na předposlední místo. Hra s klavírem jednoznačně prokázala, zda je nástroj dostatečně silný, aby se prosadil.

Je nutno vyzdvihnout mistrovství obou interpretů klavíristy Martina Levického a houslisty Davida Pokorného. Zvláště pak Davida Pokorného, který naprosto spolehlivě přehrál všechny nástroje, byť byl každý jiný a držel jeden každý poprvé v životě. Pro druhé kolo zvolil úryvky ze sonáty č.3 dmoll Johanesa Bramse a ze sonáty č. 2 D dur Sergeje Prokofjeva.

Zatím co body zpracovával počítač, všichni už nedočkavě přešlapovali před informační cedulí, kam se výsledky vyvěšují.

Takové jsou výsledke tónové soutěže ( součet 1. a 2. kola)

 

Rózak Michal 1075 bodů
Hušek Pavel 1043
Strnadel Lukáš 1035
Richter Jan 1033
Semenugha Oleg 1028
Kohout Jaroslav 1028
Kulcenty Piotr 1018
Lindholm Stefan 1018
Krupa Krzystof 1015
Siwica Jacek 1013
Bažant Jaromír 987,5
Slodyczka Tadeusz 967,5
Sedláček Libor 847,5

Na 15 hodinu byla naplánována schůze Kruhu umělců houslařů. Největším tématem byla samozřejmě náchodská soutěž. Hovořilo se ale také jedním dechem o budoucnosti. Jak využít zkušeností z letošního přelomového a po všech stránkách úspěšného ročníku pro ten následující. Bylo znát, že společně prožité pracovní dny členům Kruhu dodaly motivaci a chuť do další společné práce. Organizátorům nastal souboj s časem. Do 18 hodin musely být zpracovány celkové výsledky, napsány diplomy a Přednáškový sál Městského divadla připraven na večerní banket s vyhlášením vítězů. Slavnostní atmosféru podtrhl skvělý výkon dvojice mladých hudebníků operního pěvce Daniela Klánského a klavíristy Jakuba Uhlíka.

S drobným zpožděním organizátoři záhájili slavnostní večer přivítáním hostů a poděkováním partnerům, soutěžícím a všem, kteří se na přípravě a realizaci festivalu podíleli. Pak již nastalo slavnostní vyhlášení vítězů. Ocenění houslaři přebírali diplomy, věcné i finanční ceny z rukou ředitele festivalu mistra houlsaře Jaromíra joo, mistra houslaře Dalibora Bzirského a Dr. Stanislava Bohadla. Tito tři muži tvoří Společnost Věnceslava metelky o.s. , která celý festival pořádá. Gratulaci připojili i členové odborné poroty.

Takto tedy vypadá pořadí vítězů a držitelů ocennění:

 

Krupa Krzystof 3141,5
Rózak michal 3134
Hušek Pavel 2818,5
Slodyczka Tadeusz 2748
Semenugha Oleg 2623
Richter Jan 2604
Strnadel Lukáš 2569
Kohout Jaroslav 2521,5
Lindholm Stefan 2484
Kulcenty Piotr 2428,5
Siwica Jacek 2307,5
Bažant Jaromír 2100,5
Sedláček Libor 2019

Cena ředitele festivalu (za nelepší řezbu houslové hlavice): Rózak Michal
Cena za Nejlepší houlsařskou práci: Krupa Krzystof
Cena za Nejlepší tón: Rózak Michal
Cena za Nejlepší lak: Krupa Kzystof
Cena za Umělecký dojem: Krupa Krzystof
Cena poroty za stylovost: Lindholm Stefan
Cena publika: Hušek Pavel
Cena starosty Náchoda pro nejlepšího českého účastníka: Hušek Pavel 

Neformální část večera otevřel George Gershwin a Frank Sinatra v podání mladých umělců. Ze všech spadl stres a únava a příštích několik hodin se všichni dobře bavili věnujíc také náležitou pozornost dobrotám velkolepě připraveného rautu.

V neděli 29.4. se všichni rozjeli do svých domovů. Zhodnocení festivalu bude otázkou následujících dnů a týdnů. Již teď však lze říci, že IV. Ročník Mezinárodního houslařského festivalu Věnceslava Metelky začal přepisovat dějiny houslařských soutěží.

Autor reportáže: Dalibor Bzirský, předseda Společnosti Věnceslava Metelky